| Anketa: |
|
Setkali jste se vy, nebo někdo ve vašem okolí s diskriminací? Jestliže ano, můžete využít služeb naší právní poradny. |
 |
|
|
|
|
|
Kořenové čistírny
O projektu
Cílem našeho projektu je prezentovat systém kořenových čistíren laické a odborné veřejnosti. Tato prezentace má několik částí: a) prezentace vlastní čistírenské technologie, b) prezentace finančních zdrojů, ze kterých lze tuto technologii zafinancovat z tuzemských zdrojů a fondů EU.
Jde tedy hlavně o to, abychom kořenovou technologii prezentovali tou nejefektivnější formou pro cílové skupiny, z nichž nejvýznamnější jsou starostové obcí, kteří pak mohou přímo realizovat investiční záměr v praxi.
Způsob naplnění projektových cílů: Pro naplnění projektového záměru budeme realizovat jednodenní celorepublikovou konferenci, vydáme speciální sborník, vydáme propagační letáky atp.
Úvod
Mokřad a jeho význam v krajině
Mokřadní systémy jsou přirozenou složkou krajiny. Kromě estetické stránky, plní mokřady řadu úloh: jsou velmi často domovem řady chráněných či vzácných druhů rostlin a živočichů, zásobárnou vody v krajině, zdrojem organických látek (organické hmoty v různém stádiu rozkladu) a anorganických látek (prvků jako N, P, K atp.).
Mokřad a jeho přirozená čistící schopnost
Přirozené (přírodní) mokřady byly a jsou využívány pro čištění odpadních vod. V mnoha případech se však jednalo spíše o pouhé vypouštění odpadních vod než jejich kontrolované čištění. Hlavním důvodem byl fakt, že mokřady byly v minulosti považovány za bezcenné biotopy. V posledních letech díky důkladnému studiu koloběhu vody a látek v krajině, mokřadních ekosystémů a problémů s eutrofizací a celkovým znečištěním povrchových vod nastal obrat v chápaní významu a role mokřadů v krajině.
Umělé mokřady pro čištění odpadních vod jsou umělé systémy, které jsou navrhovány a stavěny tak, aby při čištění odpadních vod využívaly procesy, které probíhají v přirozených (přírodních) mokřadních ekosystémech. Využívání těchto procesů je možné bez dodávání energie . Umělé mokřady pro čištění odpadních vod jsou "poháněny" sluneční energií a energií látek obsažených v odpadní vodě.
Využití čistící schopnosti mokřadů pro čištění komunálních vod
Lze rozlišit několik druhů umělých mokřadů pro čištění odpadních vod podle použitého druhu mokřadní vegetace na: emerzní (vynořené porosty např. rákosu obecného), submersní (ponořené porosty např. vodního moru kanadského), volně plovoucí a vzplývavé na hladině (porosty okřehku a leknínovitých rostlin). V Evropě a také u nás se nejčastěji používají mokřady s emerzní vegetací s podpovrchovým horizontálním průtokem odpadní vody. Principem tohoto způsobu čistění je průtok vody propustným štěrkovým substrátem, který je osázen emerzní mokřadní vegetací. Při průchodu odpadní vody substrátem dochází k čištění, které zahrnuje soubor chemických, fyzikálních a biologických procesů, které vedou k odstranění organických látek (účinnost okolo 80 %), živin (dusíku, fosforu, účinnost 30-60 %) a patogenních organismů.
U nás se tento typ umělého mokřadu nazývá vegetační nebo kořenová čistírna. Velkou výhodou kořenových čistíren je, že ke svému provozu nepotřebují elektrickou energii. Lze je tedy budovat i na okrajích obcí nebo i mimo obce. Tím odpadá investice na vybudování přívodu elektrické energie. Dále i provoz takové čistírny je velice levný, neboť spočívá pouze v čištění česlí a lapáků písku a v běžné údržbě okolí nádrží, jako je kosení. V případě zaplavení kořenové čistírny nedojde narozdíl od klasických čistírenských technologií k narušení provozuschopnosti. Po odtoku přebytečné vody je účinnost čištění vody v podstatě nezměněná.
Kořenové čistírny odpadních vod a výzkum na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích
Na Katedře ekologie a hydrobiologie Biologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a dalších odborných pracovištích se řeší projekt GA ČR "Určující procesy bilance látek v zatížených mokřadech" (řešitel: Doc. Hana Šantrůčková, CSc., odborní spolupracovníci Ing. Tomáš Picek, Ph.D. a Mgr. Jiří Dušek, Ph.D.).
Cílem projektu je získat informace o chemických a mikrobiologických procesech, které jsou významné pro přeměnu organických látek a živin v umělém mokřadu. Jako modelový systém je využívána kořenová čistírna v obci Slavošovice (10 km od města Třeboň), kde jsou prováděna kontinuální měření fyzikálně-chemických parametrů, pravidelné analýzy vody, substrátu a rostlin, měření průtoku, srážek a výšky vodní hladiny. Pravidelně se odebírají vzorky substrátu z mokřadu a v laboratoři se sleduje schopnost čistění odpadní vody v různých podmínkách, měří se produkce plynů a jiné parametry. Na základě těchto dat se provede celková bilance uhlíku a živin v tomto systému. Tyto informace poslouží k objasnění procesů důležitých pro čistící schopnost mokřadu. Následně bude možno doporučit úpravu vodního režimu pro optimální provoz, případně jiné úpravy, které povedou ke zvýšení účinnosti čištění odpadních vod v těchto systémech. Tím chceme přispět ke zvýšení důvěryhodnosti této užitečné technologie a k jejímu většímu rozšíření. Výše citovaný vědecký projekt je tříletý (od 2002 do 2004) a je plně zafinancován ze zdrojů Grantové agentury ČR (GAČR).
|
|
